Vladimír Jindřich Bufka

Vladimír Jindřich Bufka (1887 - 1916) was a Czech photographer and popularizer of photography as well as an important exponent of pictorialism in Czech photography during the early 20th century.Bufka's creative works span a wide range; he practiced landscape photography, architectural photography, photojournalism, still life photography, portrait photography, astrophotography and photomicrography. He was familiar with various photography techniques of the time including gum bichromate, platinum print, bromoil process and autochrome. He also gave lectures and seminars on photography, contributed to various specialized magazines and published a number of books.

Vladimír Jindřich Bufka (* 16. července 1887 Pavlovice u Kojetína - 23. května 1916 Praha) byl český fotograf a popularizátor fotografie, významný představitel piktorialismu. Byl jedním z nejvýraznějších reprezentantů umělecké fotografie začátku 20. století v Praze a v Rakousku-Uhersku. Jeho tvůrčí záběr byl velmi široký, věnoval se kromě ušlechtilých fotografických tisků, ovládal gumotisky, platinotisky i olejotisky nebo autochrom. Věnoval se astrofotografii, mikrofotografii, reprodukcím uměleckých děl, krajinářské fotografii, snímkům architektury, dokumentárním snímkům, zátiší, i náročným portrétům. Kromě toho pořádal přednášky, publikoval v mnoha časopisech a je autorem několika publikací z oblasti fotografie.

Vladimír Jindřich Bufka se narodil v rodině bankovního úředníka, po absolvování reálného gymnázia vystudoval chemii na Vysokém učení technickém v Praze. Nejdříve se fotografii věnoval amatérsky, byl členem Českého klubu fotografů amatérů v Praze. První snímky mu v lednu 1908 otiskl obrazový časopis Český svět. Byl velkým propagátorem techniky autochromu o které pořádal přednášky a publikoval články. Své zkušenosti z touto technikou shrnul v knize „O fotografování v barvách pomocí desky autochromové“, která vyšla v roce 1910. V tomtéž roce mu vyšla další kniha „Stručný návod k nejdůležitějším pracím s deskami fotografickými a vyvolávacími papíry“ ve které shrnul své zkušenosti s klasickou fotografií.Praxi absolvoval v továrně bratří Lumièrů na autochromy v Lyonu. V letech 1910 až 1911 pracoval v ateliéru J. Langhanse v Praze a H. C. Kosela ve Vídni, kde získával praktické zkušenosti, které mu umožnily otevřít si v roce 1911 svůj vlastní profesionální ateliér v Praze. Jeho ateliér získal záhy velkou popularitu srovnatelnou s oblíbeným ateliérem Františka Drtikola. Ve své době měl Bufka i větší vliv a ohlas něž Drtikol, neboť kromě velmi širokého záběru ve fotografické tvorbě, byla významná i jeho činnost publicistická. Cestoval do Varšavy a Petrohradu, údajně s cílem reprodukovat technikou autochromu malířská díla z tamějších sbírek.