Louis-Jacques-Mandé Daguerre (1787 – 1851) was a French artist and physicist, recognized for his invention of the daguerreotype process of photography.
„Boulevard du Temple“, kterou vyfotografoval Daguerre na konci roku 1838 nebo začátkem 1839 v Paříži, byla první fotografií s člověkem; fotografie zobrazuje rušnou ulici, ale kvůli více než desetiminutové expozici jsou pohybující se objekty rozmazané. Výjimku tvoří muž, který si nechává čistit boty.
Nejstarší dochovaná daguerrotypie z roku 1837 zobrazuje zátiší z Daguerrova ateliéru
Louis-Jacques-Mandé Daguerre (18. listopadu 1787, Cormeilles-en-Parisis — 12. července 1851, Bry-sur-Marne) byl francouzský malíř a vědec, který ve třicátých letech 19. století vyvinul první praktickou metodu fotografování — daguerrotypii. Vynalezl také jako první diorama a polyorama. Je považován za jednoho z průkopníků a otců fotografie, spolu s Nicéphorem Niepcem, Williamem Foxem Talbotem, Hippolytem Bayardem a Hérculem Florencem.
Narodil se ve městě Cormeilles-en-Parisis vzdáleném 17 km od centra Paříže ve Francii 18. listopadu 1787. Vyučil se malířem divadelních dekorací a v letech 1807 — 1819 asistoval pařížskému malíři panoramat a pracoval jako scénograf v divadlech, mezi jinými i v pařížské Opeře. Roku 1820 založil vlastní podnik, měl mnoho zakázek a byl velmi žádaný. Roku 1822 představil vlastní vynález — diorama, rafinované malby na několika tenkých plátnech umístěných za sebou. Dozvěděl se o pokusech Josepha Nicéphora Niepce, průkopníka fotografie a navázal s ním spolupráci na rozvoji metody uchování obrazu z camery obscury. Niepce s Daguerrem uzavřel smlouvu, ve které starý Niepce počítal se svým synem Isidorem. Po smrti Niepceho roku 1833 pokračoval v úsilí o vytvoření praktického způsobu fotografování sám, a až v roce 1837 vyvinul praktický způsob fotografování, dnes pojmenovaný daguerrotypie. Daguerrovou metodou se obraz zaznamenával na desku potaženou jodidem stříbrným, přičemž expozice trvala asi 15 až 20 minut. Daguerrovo oznámení o novém vynálezu vyvolalo senzaci, jeho výstavu v Paříži navštívily zástupy lidí. Vznikaly nové portrétní ateliéry, které metodu obrázků na kovové podložce používaly.
Daguerra navštívil při své návštěvě Paříže v roce 1839 Samuel F. B. Morse a velmi se zajímal o jeho vynález daguerrotypie a dioramata. Morse napsal dopis s popisem tohoto vynálezu redaktorovi časopisu New-York Observer. Daguerrotypie se podobně jako telegraf později rozšířila do celého světa.
Práce na procesu daguerrotypie probíhala ve stejné době, kdy pracoval na kalotypii William Fox Talbot v Anglii. Oba muži věděli, že pracují na procesu, který měl být ve světě umění převratný.
Technika daguerrotypie, vycházející z heliografie, používala jako médium destičku ze stříbra nebo silně postříbřené mědi, která se vložila do zvláštní skříňky nad misku s krystaly jódu. Tenká povrchová vrstva se působením par jódu změnila na jodid stříbrný citlivý na světlo. Pro expozici se používala camera obscura. Osvícení trvalo podle intenzity světla od několika minut do několika hodin. Světlo na destičce redukovalo jodid stříbrný zpět na stříbro, které mělo černou nebo tmavohnědou barvu. Exponovaná destička pak byla v temnotě přenesena do skříňky, kde na ni působily páry rtuti, které na osvětlených místech vytvořily se stříbrem amalgám mléčně bílé barvy. Obraz pak byl ustálen v roztoku kuchyňské soli nebo thiosíranu sodného.
Daguerrotypie v Čechách. Daguerre osobně věnoval jedno své zátiší z roku 1839 - tedy ve stejném roce, kdy byla daguerrotypie patentována - s motivem uměleckého ateliéru a s vlastnoručním věnováním kancléři Metternichovi. Dnes je majetkem zámku Kynžvart. Další původní snímek Královského paláce v Paříži z roku 1839, také fotografovaný Daguerrem, se nachází ve fotografické sbírce Národního technického muzea.
Kynžvartská daguerrotypie – zátiší z roku 1839
V Čechách dagguerotipisti BECKEL, RUP. Založili v Praze studiu, užívali zadní světlo, blesky
No comments:
Post a Comment